Mé dítě zápasí se psaním. Co s tím?
Pokud dítě ve druhé polovině 2. třídy stále zápasí s psaním, doporučila bych k situaci přistupovat s trpělivostí a pochopením. Vím, že je to někdy náročné, ale dítě potřebuje čas, vedení a pravidelný trénink. Je důležité zaměřit se nejen na samotné písmo, ale i na celkovou práci s rukou, správný úchop pera a jemnou motoriku. A co je klíčové – podpora doma dělá obrovský rozdíl.
Při práci s dětmi, které mají potíže s psaním, se mi osvědčilo nejprve zaměřit se na správné držení pera. Pokud dítě svírá pero křečovitě, doporučila bych zkusit trojhrannou tužku nebo nástavec, který mu pomůže uvolnit ruku. Ruka by neměla být v napětí, a proto doporučuji před psaním zařadit uvolňovací cviky – mávání rukou, kroužení zápěstím, jemné třepání prstů. Některým dětem pomáhá i kreslení velkých tvarů prstem do vzduchu nebo na tabuli. Skvělé je také zařadit jemnou motoriku do běžných aktivit – navlékání korálků, mačkání plastelíny nebo překládání papíru.
Pokud dítě nezvládá tvary písmen, doporučila bych začít od začátku. Nejprve velké pohyby – psát prstem do písku, mouky nebo na okno, pak postupně přejít na fixu a tabuli. Písmena je dobré zpočátku psát na nelinkovaný papír, potom do širokých řádků a až nakonec do běžného sešitu. Mám zkušenost, že pomáhá, když rodič dítěti jemně vede ruku při psaní, aby si zvyklo na správný směr tahů. Skvělou pomůckou jsou také listy se šipkami, které ukazují správné tahy písmen.
Pokud dítě neudrží linku v sešitě, doporučila bych zkusit speciální sešity s širšími linkami nebo barevně odlišenými řádky. Skvěle funguje i podložka pod papír, která pomáhá dítěti vnímat okraje. Důležité je, aby dítě psalo pomalu a soustředěně, protože pokud spěchá, snadno sklouzne mimo řádek. V tomto směru se mi osvědčilo nechat děti nejprve obtahovat jednoduché křivky, než přejdou ke slovům. Pokud pracujete doma, můžete dítěti vyrobit “sešit úspěchů”, kde si jednou týdně napíše větu nebo slovo a sleduje, jak se jeho písmo zlepšuje.
Grafomotorika je u dětí s potížemi v psaní klíčová, proto bych doporučila zařadit pravidelné uvolňovací aktivity – kreslení spirál, smyček, oblouků, opakované psaní nekonečných čar. Skvělé je psaní na velké plochy, například křídou na chodník nebo tabuli, protože větší pohyby pomáhají ruce se uvolnit. Osobně se mi osvědčilo i propojit psaní se hrou – psát prstem do krupice, do pěny na holení nebo vodou na tabuli. Děti to baví a zároveň si přirozeně upevňují tahy rukou.
V neposlední řadě bych kladla důraz na pozitivní motivaci. Děti, které mají s psaním potíže, často zažívají pocit neúspěchu. Proto je důležité je povzbuzovat a chválit i za malé pokroky. Místo upozorňování na chyby se mi osvědčilo říkat věty jako „Podívej, jak se ti dnes povedl oblouček“ nebo „Tohle písmeno má už krásný tvar“. Tlak a přehnaná korekce vedou ke křečovitosti a strachu z psaní.
A co domácí podpora? Tady vidím obrovský vliv. Pokud dítě vidí, že psaní má smysl, bere ho přirozeněji. Doporučila bych rodičům, aby dítě zapojovali do běžného psaní – může si psát vlastní nákupní seznamy, vzkazy na lednici nebo pohlednice prarodičům. Psát nemusí být jen „školní úkol“, ale může to být i zábava. Mám zkušenost, že děti, které si samy vymýšlejí texty a baví je zapisovat, se ve psaní zlepšují rychleji.
Pokud se ani po pravidelném tréninku situace výrazně nezlepšuje, doporučila bych konzultaci s odborníkem. Speciální pedagog může pomoci s individuálním plánem, ergoterapeut se zaměří na jemnou motoriku a v pedagogicko-psychologické poradně mohou vyloučit například dysgrafii.
Moje rada na závěr? Trpělivost a pravidelnost. Každé dítě se učí svým tempem, ale s vhodnou podporou může dosáhnout velkého pokroku. Důležité je vytvořit bezpečné prostředí, kde se dítě nebojí psát a kde ho psaní aspoň trochu baví. Každý malý pokrok je úspěch a cesta správným směrem.
Pokud hledáte další inspiraci a materiály, jak svému dítěti usnadnit domácí psaní diktovaných písmen, slabik, slov a vět, doporučuji navštívit můj web www.primauca.cz, kde najdete videovýuku, pomalé diktování mnou a dítě se naučí okamžitou samostatnou kontrolu. Na webu jsou i pracovní listy, které mohou dítěti pomoci.
Mgr. L. Sudová - primaúča
Galerie článku
Další články: